Čížová
Jihočeskou vesnicí roku 2010 se stala Čížová na Písecku

Borečnice

Borečnice - letecká fotka
První písemná zmínka o obci je roku 1354 za panování krále Karla IV., kdy Jakub z Borečnice byl místopurkrabím v Písku - spravoval a vybíral důchody. Je jisté, že zde žili lidé dávno před tímto datem, o čemž svědčí různé archeologické nálezy. Jméno vsi se podle jednoho výkladu odvozuje od osobního jména Boreš, podle dalšího od polohy místa - mezi borovými lesy. Až do I. republiky se jméno vsi psalo se "š" - Borešnice.

Dne 14. března 1405 učinil Mikuláš řečený Volyňský, tehdejší majitel vsi zápis do desek zemských, že postupuje ves Borešnici se dvěma mlýny, kteréžto zboží mělo cenu 55 kop grošů ke špitálu Písku, který byl založen křižovníky s červenou hvězdou. Lidé ze vsi byli povinni "dříví ke špitálu vozit, kyje sekati, vorati, a co bylo třeba". V té době patřila k Borešnici ves Skrejšov se třemi "osedlými hospodáři" a zájezdní hosposou. Roku 1547 po odporu českých stavů proti Ferdinandovi I. a po nechvalně známém "Sněmu krvavém", bylo městu Písku zkonfiskováno některé zboží, práva, priilegia a vesnice, mezi které patřila také Borešnice. Tento majetek byl prodán Adamu Řepicému ze Sudoměře, v roce 1553 přešel na jeho dcery. Roku 1560 koupil ves Jan Deym st. ze Stříteže a začlenil ji do tzv. čížovského statku. Roku 1654 v tzv. Berní rule se uvádí tito osedlí : Jiřík Sluka, Jan Nosek, Vít Janda, Šimon Řebíček, mlynář Topinka (mlýn o dvou kolech), Šimon Řebíček (mlýn o jednom kole), Vít chalupník, Jan Šmejkalík. V roce 1726 kupuje Čížovou s vesnicemi Antonie Josefa Černínová z Chudenic, roku 1753 přechází tento majetek sňatkem na Augusta Antona z Lobkowicz, roku 1932 na Ludmilu Lichtensteinovou roz. Lobkowiczovou, a to až do roku 1948.

Ve vsi byl původně zavěšen zvon v lomenici místní hospody. Když se zvonilo, pohybovala se i střecha, proto byl zvon zavěšen na dřevěný sloup naproti statku čp.1 - Jandů. Když sloup zpuchřel, vystavěli občané roku 1855 kapličku. Je zasvěcena "Neposkvrněnému početí Panny Marie".
V roce 1871 se oddělila Borečnice od Zlivic a Nové Vsi jako samostatná obec.
Od počátku 18. století se vyskytuje na Borečnické hospodě příjmení Schránil.
Kolem roku 1890 býval v Borečnici kovář, truhlář, bednář a tesaři pod tesařským mistrem Kulatkou, opravovaly jezy na Otavě, v zimě sekali pražce pro železnici.
Na jaře roku 1919 byla proti usedlosti čp. 25 zasazena lípa Svobody.
V roce 1928 jako první vystavěl nad Smetiprachem dřevěnou chatu malíř J. M. Gottlieb, šéf výpravy Národního divadla.
Nejvíce osob, stále žijících v obci, bylo napočítáno r. 1880, když v 27 domech žilo 210 obyvatel.
V roce 1902 byla založena obecní knihovna.

V roce 1928 byl mlýn Smetiprach prodán v dražbě. V dalším roce povolil okresní úřad při mlýně restauraci (byla otevřena v létě roku 1930 slavnostní koncertem), i když obecní zastupitelstvo odepřelo dát k tomu souhlas, neb tento dalo již před-tím mlynáři ve mlýně Tučků.

V květnu 1931 je při Smetiprachu posta-vena pekárna chleba, který byl koňmi, později auty rozvážen po okolí.

V roce 1930 žádá obec o zřízení želez-niční zastávky Vráž - Lesy u strážného domku čp. 27, v roce 1931 tuto žádost opakuje - marně.

V roce 1930 je v Borečnici napočítáno 7 živností: 2 mlynářské, 1 hostinec, 1 letní restaurace, 1 prodej lahvového piva, 1 prodej tabáku, 1 hokynářství.

V roce 1930 bylo v Borečnici 25 koní, 150 kusů hovězího dobytka, 23 koz, 74 kusů vepřového, 870 kohoutů a slepic, 333 hus, 102 kachen, 28 krůt. Ještě v roce 1950 bylo v obci 13 koní, 145 kusů hovězího, 95 kusů vepřového.

V roce 1931 byla zřízena obecní studna nákladem 3.520 Kč. V roce 1932 uhodil blesk do kapličky, poškodil krov a krytinu.

Některé požáry, které uspíšily založení sboru dobrovolných hasičů:
V roce 1864 - vyhořela u Nosků (čp.3) stáj a podružská chalupa.
V roce 1866 - vyhořel domek (čp. 19) - snad zapálen ze msty
V roce 1885 - lehl popelem celý statek Kašparů (čp.22)
V roce 1902 - vyhořel mlýn Smetiprach (majitel Karel Svoboda)
V roce 1923 - vyhořel mlýn Tlučků (majitel Stanislav Sulan)
V roce 1924 - vyhořela kolna Fr. Váni (čp.13)

Na podzim roku 1924 se ustavil Sbor dobrovolných hasičů. Zakládajícími členy byli Matěj Sluka a František Janda, dále se přihlásilo 11 členů činných. Stříkačku ruční a výzbroj pro 10 mužů zakoupila obec za 24 000 Kč. Hasičská kolna byla vystavěna za 6 000 Kč. Podporu z Hasičského fondu dostala obec během tří let - 10 000 Kč. Slavnost odevzdání stříkačky byla 5. července 1925 na Sluků louce. V roce 1928 uspořádal Sbor divadelní představení "Srážka vlaků" a "Pro čest hasičskou". Jeviště bylo zapůjčeno z Vráže. Nebylo to první divadelní představení v Borečnici, nebot již v roce 1910 se zde hrálo za řízení Václava Kašpara.

Dne 3. července 1928 se konal v Borečnici sjezd I. okrsku hasičské župy písecké za účasti 6 sborů se 105 členy - čistý zisk byl 1800 Kč.