Čížová
Jihočeskou vesnicí roku 2010 se stala Čížová na Písecku

Kampelička,spořitelní a záložní spolek v Čížové

Na myšlenku založit na čížovsku spořitelní a záložní spolek připadl v roce 1896 nezapomenutelný řídící učitel Václav Fritz. Dohodl se s tehdejším předsedou Hospodářského spolku okolí čížovského p. Josefem Jánou, oba poté na schůzi spolkové dne 8. listopadu téhož roku konané v hostinci u Jelena, vysvětlili přítomným význam záložen dle vzoru Reiffeisenova a našeho Dr. Cyrila Kampelíka.

Přihlásilo se 38 členů ze všech přifařených obcí. Po podepsání přihlášek byly provedeny volby do představenstva, starostou zvolen řídící učitel Václav Fritz, zapisovatelem byl učitel Alois Hoch z Drhovle, pokladníkem byl zvolen František Hauser z Bošovic, schválen byl jednací řád, stanovena výše závodních podílů a vkladů do 15 000 zlatých, výše zápůjček do 5 000 zlatých, vklady pro jednotlivce od 1 do 3 000 zl., stanoveny lhůty výpovědní z vkladů a termíny splatných úroků. Úroky z vkladů stanoveny na 4%, ze zápůjček 5%.

Do obvodu spořitelního spolku patřily zpočátku obce: Čížová - Nová Ves, Bošovice, Krašovice, Zlivice, Křešice, Třebkov, Berečnice, Vráž, Dědovice, Chlaponice, Mladotice, Drhovle, Brloh, Pamětice, Dubí Hora, Šamonice, Vadkovice, Kožlí, Podolí a Předotice ( v roce 1935 Topělec). Zajímavé je zajisté i to, že v té době z počtu 1932 přihlášených Kampeliček u Ústřední jednoty, dostala Čížová základní číslo 1. Z původních 10 vkladatelů v prvním roce činnosti vzrostl jejich počet v roce 1936 na 497 členů.

Novou budovu čp. 28 v Čížové pro potřeby Kampeličky postavila firma Josef Mráz z Písku, když předtím stavební komise dne 27. června 1929 tuto stavbu schválila. Náklad na stavební místo, stavbu i s vnitřním zařízením činil 178 242,50 Kč. Kolaudace budovy byla provedena 3. prosince 1929 a již 1. ledna 1930 se v budově začalo úřadovat! Předtím, již v roce 1929 nechal spolek na přiděleném pozemku postavit mostní váhu nákladem 18 494,16 Kč, která svému účelu sloužila ještě v 70. letech. Blahodárné poslání tohoto peněžního ústavu ocenili občané ze širokého okolí v období I. pozemkové reformy v letech 1924-1925, kdy přídělcům hodnými zápůjčkami bylo pomáháno umořit jejich finanční závazky. Podobně tomu bylo v letech 1929-30, kdy živelné pohromy těžce dopadaly na náš venkov. Pomocnou ruku podala Kampelička i při lesní reformě v roce 1933, kdy umožnila Lesnímu družstvu v Mladoticích, obci Bošovice i jednotlivcům výhodné získání lesů. Financovala i vodní družstvo v Křešicích při melioracích pozemků, pomohla při stavbě domků v Krašovicích, umožnila obci Nová Ves - Čížová elektrifikaci. Pravidelné příspěvky plynuly i do škol v obvodě její působnosti. Později měnila Kampelička svůj název při různých reorganizacích, ale budova sloužila svému poslání až do roku 1988.