Čížová
Jihočeskou vesnicí roku 2010 se stala Čížová na Písecku

Těžba tuhy u Čížové

3. března 1910 navštívil Čížovou zástupce německé firmy z Frankfurtu nad Mohanem pan Steiner, aby projednal s velkostatkem, zástupci obcí a fary těžbu tuhy. Za dalších osm dnů jednání pokračuje na c.k. hejtmanství v Písku. Právo kutací má již firma uděleno, když před tím vykoupila pozemky od bošovických majitelů za značnou částku a provedla na několika místech pokusné sondy.

S těžbou se započalo roku 1910 na pozemcích v severovýchodním cípu katastru obce Bošovice. Továrna na těžbu a prvotní zpracování této horniny byla zbudována německou firmou vysokým nákladem. Stroje a zařízení dopraveno drahou na čížovské nádraží a odtud povozy, kotle na lyžinách, na místo samé bylo převezeno. V továrně byli zpočátku zaměstnáni výhradně němečtí dělníci pod vedením naddůlního Fietha, proslulého nenávistí k českému lidu. Bylo zde zaměstnáno 15 dělníků, kteří měli od majitelů zakázáno nakupovat své potřeby v blízké Čížové, Nové Vsi i ve Zlivicích. Toliko Bošovice byly vsí, kde mohli nakupovat a kde také správa dolů opravila domek pro chudé. To Bošovičtí vítali, protože z pobytu dělníků měli užitek. Širší veřejnost však nelibě nesla "cizáckou roztaženost" a krátce po zahájení prací již upozorňovali tehdejší tisk i správa Lobkoviczkého velkostatku na nebezpečí znečištění vod několika rybníků pod továrnou.

Patrně byl geologický průzkum proveden nedostatečně, neboť již v roce 1912 byl provoz na čas zastaven pro malý obsah tuhy ve vytěženém materiálu. Dle tehdejších zpráv z tisku bylo "pouhých" 8-10% tuhy chudé na uhlík. V červnu 1913 byla dražba celé továrny, na kterou se dostavilo mnoho lidí z Písku i okolí. Těžba se znovu obnovila, ale majitelé se museli zavázat, že budou tuhu přepravovat pouze v surovém stavu.

Těžba však postupně upadá a tak je 6. května 1922 zveřejněn inzerát:
"Prodá se levně budova bývalé továrny na tuhu v Čížové s pozemkem, buď bez strojů, neb s parním strojem 90HP a motorem 30HP, 2 železné komíny. Hodí se pro různou výrobu, neb přestavbu na vily eventuálně upotřebení množství zdravého dřeva a cihel. Dotaz zodpoví V. Michl ve Slaném"
.

Posledními majiteli byli továrníci Taltovi z Prahy-Libně. Dne 22. srpna 1926 v jednu hodinu v noci vypukl požár budovy továrny. Oharky odletovaly až do Nové Vsi. Dne 10. listopadu 1926 se při bourání zdi spálené továrny zabil pádem Jan Ševčík, žel. zřízenec ve výslužbě z Nové Vsi. 11.2.1927 koupili část objektu těsně pod hrází Šebkovického rybníka (pomocnou budovu továrny) manželé Jíchovi. Téhož dne kupují část bývalých kanceláří krejčí F. Bican s manželkou, kteří začali se stavbou rodinného domku. Třetím kupujícím byl dělník Václav Handšuch, který z bývalé kovárny zřizuje byt pro svou rodinu.

Dnes nám existenci dolování připomínají pouze na některých místech propadlé šachty a štoly, nápadně černá zem na polích "Nad fabrikou" i Na chvojně. Také skupinka tří obytných domů s přilehlými zahradami má pomístní pojmenování "Ve fabrice" nebo "V grafitce".