Obec Čížová
Obec Čížová
Jihočeskou vesnicí roku 2010 se stala Čížová na Písecku

Aktuality »

Územní studie »

Územní plán Čížová »

Dotace »

Elektronická úřední deska »

Ztráty a nálezy »

Užitečné odkazy »

Napsali o nás »

Krašovice

Krašovice - letecká fotka

Osídlení této krajiny sahá do dávného šerověku, což dokládají archeologické nálezy z katastru obce. V roce 1985 byla na návrší nad Krašovickým rybníkem objevena mohyla ze střední doby bronzové (asi 1500 let p.n.l.), 200 m odtud je nalezena blíže nedatovatelná pravěká keramika.

Roku 1323 patřily Krašovice spolu s několika okolními vesnicemi ke Zvíkovskému panství, od roku 1337 až do roku 1430 patřily Královské koruně. Po tomto období zastavil král Zikmund 11 vsí ryhtářství čížovského (mezi nimi i Krašovice) k Hluboké. Rok 1490 je někde uváděn jako první písemná zmínka (věrohodnáú) o vsi Krašovice, o čemž svědčí robotní urbář panství hlubokého z r. 1492, kde jsou již známá jména osedlých, jejich majetek i povinnosti k vrchnosti. Byla to jména Pechánek, Koukol, Kouba, Mašek, Nosek, Jan, Janek, žalud, Astrův syn. Hospodařili na 11 1/2 lánech.

V roce 1654 patřila již ve ke statku Čížová - majitelka Anna Kadovská (vdova po Jindřichu st. Dejma ze Stříže). Berní Rula z této doby uvádí osedlé hospodáře : Čarek, Jícha, Nosek, Koryda, Brejha, Pechánek, Holanda, Soukup. Dále grunty pusté: Sajčovský, Skálovský, Mikovský, Zajíčkovský a zahradník Maš. Hospodařili na 348 stryších polí . se 2 koni a 21 potahů volských, k tomu 30 strychů lesů.

V roce 1726 přechází majetek Dejmů ze Stříže na Antonii Josefu Černínovou z Chudenic a tím i Krašovice. V roce 1753 na Augusta Antona z Lobkowicz. Za jeho vlastnictví se v robotním urbáři (r. 1761) z pnaství Čížová - Drhovel - Sedlice objevují nová jména hospodářů : Měsíček a Souhrada - domkař. Osedlí ze vsi již hospodaří na 370 stryších polí a 57 stryších luk, mají povinnost robotní a to : v době vegetace v týdnu 66 dnů potažní a 66 dnů pěší. V době zimní: 44 dnů potažní a 66 dnů pěší v týdnu.

Proti této vysoké míře roboty rebelovali krašovští sedláci počátkem února 1771 na drhovelském ředitelství zastoupeni sedlákem Měsíčkem a Noskem spolu s Jíchou,k terý byl zavřen do arestu. Rebelie však skončila neúspěšně.

V roce 1850 řádila v obci cholera - zemřeli : starý Jícha a jeho manželka, selka Skalová, mladý Jícha, jeho děcko a chalupník Souhrada.

Roku 1883 se stavěla kaplička sv. Jana Nepomuckého, původní zvon byl křtěn sv. Vojtěch. Železnice Protivín - Zdice - Rakovník byla dokončena v roce 1875.

Po velkém požáru v obci v srpnu 1907, kdy byhořek V.Měšíček, Josef Šupitar, Matěj Pichlík, Jan Levý, v. Kolář č.p.2 a Josef Sychrovský, byl v následujícím roce 1908 založen Sbor dobrovolných hasičů.

V roce 1930 byl v obci zaveden eletrický proud, 7. května již svítili první 3 žárovky, rozpočet v té době zněl na 89.796 Kčs.

8. srpna 1930 prodal Jan Huspenka hostinec č.p. 13. Měšťanskému pivovaru v Písku. 1. února 1931 se konal v tomto hostinci 1. všeželezničářský ples (nájemce hostince Jan Šrůt ze Zlivic).

V roce 1933 přicházejí do vsi služky ze Slovenska - 4 mluví maďarsky, 2 slovensky.

V roce 1933 měli první radiopřijímače v obce : Machnik č.p.27, Jan Srnka č.p.15, 1.května u Soukupů č.p.9.

V roce 1932 se čistil návesní rybník, když rok před tím se v něm utopil kůň potulného komedianta.

Nejvíce stále bydlících v obci bylo v r.1921, dky ve 40 domech žilo 270 osob. 28.srpna 1921 byla na kapličce slavnostně odhalena pamětní deska padlým v 1. světvoé válce.

V roce 1924 je v Krašovicích založen "Kroužek divadelních ochotníků" - v červenci čítá jejich počet 12 členů - sehráli desítky her - v lednu 1925 si pořizují svoje jeviště, v roce 1930 sehráli u Jíchů n zahradě hru "Naši furianti". Naposledy 1.3.1953 hru "Chudák manžel". 14.srpna 1938 byl slavnostně odhalen stávající pomník padlým spoluobčanům v 1. světové válce, když téhož roku na jaře bylo vysazeno několik slovanských lip nesoucích název předního budovatele Československého státu Antonína Švehly. Boží muka u č.p. 51 (jediná v celé sloučené obci Čížová) byla postavena před rokem 1837.

Roku 1902 žádá obec o stavbu své vlastní školy. C. a K. školní rada usnesení ze dne 20.8.1902 nesouhlasila s vyškolením pol. obce Krašovice ze školní obce Čížová, neb není splněna podmínka § 1 zákona školního ze dne 19.2.1879 č.22 co se týče vzdálenosti stávající školy čížovské .... S nezdarem se setkali kršovičtí i v pozdější době, když žádali o zřízení železniční zastávky.

V roce 1947, začátkem září se konal 1.Letecký den na dnešním letišti Písek - Krašovice.